Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ukládá veřejným funkcionářům mj. podávat oznámení (čestné prohlášení) o:

• jiných vykonávaných činnostech
• majetku nabytém v průběhu výkonu funkce
• příjmech, darech a závazcích.

Veřejnými funkcionáři jsou:

• členové zastupitelstva města, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni
• členové rady města, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni
• vedoucí zaměstnanci města podílející se na výkonu správních činností zařazení do městského úřadu.

Čestné prohlášení podávají veřejní funkcionáři vždy za předchozí kalendářní rok, přičemž lhůta k podání oznámení je do 30. června následujícího kalendářního roku (veřejní funkcionáři podávali oznámení poprvé za rok 2007, a to v termínu do 30. června 2008). Veřejní funkcionáři, kteří ukončili výkon funkce v průběhu roku, podávají oznámení do 30 dnů od ukončení výkonu funkce.

Každý má právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Do registru je možné nahlížet osobně u evidenčního orgánu nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Výpisy a opisy evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.

Podáním písemné žádosti, která musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a údaj o tom, zda žadatel bude do registru nahlížet osobně nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě.

Žádost lze podat:

a) osobně u evidenčního orgánu,

b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nebo

c) elektronicky do elektronické podatelny evidenčního orgánu. (Tato žádost musí obsahovat zaručený elektronický podpis.)

Nahlížení do registru v písemné podobě je možné v úředních dnech (pondělí a středa 8:00 – 11:00 a 12:00 – 17:00 hod.), další dny po telefonické dohodě.

V případě osobního podání žádosti pro nahlížení do registru v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě budou přístupové údaje žadateli předány na počkání na odboru tajemníka

Po ověření žádosti pro umožnění přístupu k registru v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě udělí evidenční orgán žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo do registru, které bez zbytečného odkladu doručí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou žadatele s výjimkou žádosti podané osobně u evidenčního orgánu. Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě je zakázáno.

Přestupku se dopustí fyzická osoba, která:

a) používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru k jinému účelu než ke zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře,

b) poruší povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděla z údajů evidovaných v registru, nebo o osobách, které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru,

c) neoprávněně sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě.

Za přestupek podle lze uložit pokutu do výše 50.000 Kč.

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství (Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru) a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

Zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

Poplatky jsou dle platného sazebníku úhrad . Tento sazebník obsahuje náklady na pořízení kopií -- náklady na opatření technických nosičů dat -- náklady na odeslání informací žadateli -- náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

Poplatky lze uhradit na pokladně Městského úřadu Český Brod.

Písemné informace se vyřizují do 15 dnů ode dne přijetí žádosti.

V případě že:

-    brání-li nedostatek údajů o žadateli vyřízení žádosti o informaci, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,

-    v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,

-    v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

Lhůtu pro poskytnutí informace může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní.

Závažnými důvody jsou:

-    vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,

-    vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,

- konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti

Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání.

Odvolání je opravným prostředkem proti rozhodnutí vydaném ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Odvolání je opravným prostředkem též proti rozhodnutí statutárního města Český Brod nebo jeho orgánů, jako povinného subjektu, o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno.

Opravným prostředkem proti příkazu je odpor. Příkazní řízení je zvláštní (zjednodušenou) formou správního řízení, a příkaz vydávaný v příkazním řízení je zvláštním typem správního rozhodnutí. Proti příkazu vydaném ve správním řízení, může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. V případě řízení o přestupku platí, že obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal.

Ve vydaných rozhodnutích je vždy uvedeno poučení. V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání (odpor), v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání (odporu) rozhoduje. Odvolání a odpor lze podat u magistrátu.

Odvolání (odpor) lze učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštních předpisů [zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů]. Ten, kdo činí podání v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel. Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.
Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3 zákona, nebo uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona.

Stížností je písemné nebo ústní podání, jímž se fyzická nebo právnická osoba obrací na orgány města ve věci:

• ochrany subjektivních práv a chráněných zájmů,
• nedostatků v činnosti orgánů města a organizací, jejichž zřizovatelem je město.

Stížností je též písemné nebo ústní podání, jímž se dotčená osoba obrací na správní orgány se stížnostmi, proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li zákon jiný prostředek ochrany.

Peticí je písemné podání, které obsahuje žádost, návrh nebo stížnost ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu, jímž se občané obracejí na orgány města Český Brod.

Stížnosti nemají předepsanou formu, nicméně musí být z textu patrné, proti komu nebo proti čemu směřuje, které konkrétní věci se týká, případně co se navrhuje.

Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, musí pod ní být uvedena jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

Písemné stížnosti a petice přijímá podatelna městského úřadu.

Ústní stížnost má povinnost přijmout každý úředník městského úřadu. Nelze-li vyřídit ústní stížnost ihned při jejím podání, sepíše úředník se stěžovatelem písemný záznam o podání stížnosti. S ústní stížností o které byl sepsán písemný záznam se dále nakládá jako s písemnou stížností

Petice nebo stížnosti, jejichž vyřízení nenáleží do působnosti orgánů města, postoupí vyřizující útvar bezodkladně orgánům (organizacím) k vyřízení příslušným, nejdéle ve lhůtě:

a)      5 dnů u petic, nebo

b)      10 dnů u stížností.

Stížnosti a další podání lze podávat formou písemnou, ústní, případně elektronickou poštou.

Petice musí mít písemnou podobu – viz bod 6.

Petice nebo stížnosti:

a)      adresované zastupitelstvu vyřizuje starosta; pokud charakter petice nebo stížnosti vyžaduje přímé projednání v zastupitelstvu, informuje starosta toho, kdo petici nebo stížnost podal o tom, kdy bude její obsah v zastupitelstvu projednán,

b)      adresované radě projednává rada na svém nejbližším zasedání; starosta, popř. určený radní informuje toho, kdo petici nebo stížnost podal, o výsledku jednání,

c)       adresované starostovi vyřizuje starosta,

d)      adresované jednotlivým členům rady vyřizuje příslušný radní,

e)      adresované městskému úřadu vyřizuje příslušný odbor;

·         na řadové zaměstnance vyřizuje vedoucí odboru,

·         na vedoucí odborů vyřizuje tajemník,

·         na příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je město, vyřizuje rada.

Kde: Městský úřad Český Brod,
S kým: odbory dle věcné příslušnosti, tajemník, starosta (viz bod 8)

Kdy: V úřední dny (pondělí a středa 8:00 – 11:00 a 12:00 – 17:00 hod.), další dny po telefonické dohodě.

Petice se vyřizují do 30 dnů ode dne doručení.

Lhůta pro vyřízení stížnosti je do 60 dnů ode dne doručení.

Petice nelze vyřídit elektronickou poštou.

U stížností a dalších podání lze využít e-mail: cesbrod@cesbrod.cz nebo podatelna@cesbrod.cz

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zejména § 37 a 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Opravné prostředky nelze uplatnit, pouze lze podat opakovanou stížnost, pokud obsahuje nové skutečnosti nebo konkrétní informace, zakládající důvod pro přijetí opatření.

U stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, má-li stěžovatel zato, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Stížnosti proti nesprávnému postupu správního orgánu a stížnosti na nevhodné chování úředních osob ve správním řízení vyřizuje orgán, který v rámci své působnosti vzhledem k obsahu stížnosti vede řízení.

Pokud bude stížnost doručena jinému orgánu, nejpozději následující pracovní den ji odešle orgánu věcně příslušnému. Procesní postup při přijímání a vyřizování těchto stížností v celém rozsahu upravuje § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Místním referendem rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce. Organizace hlasování a zjišťování výsledků místního referenda je obdobná jako při konání voleb do zastupitelstev obcí. Osoby oprávněné hlasovat v místním referendu jsou vedeny v seznamu oprávněných osob pořizovaném jako výpis ze stálého seznamu voličů a dodatku stálého seznamu voličů vedených podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň poloviny oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily. Jde-li o místní referendum, v němž se rozhoduje o oddělení části obce nebo o sloučení obcí, anebo o připojení obce k jiné obci, je rozhodnutí přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob,

• v případě oddělení, v té části obce, popřípadě částech obce, která se má oddělit,
• v případě sloučení obcí nebo připojení obce v té obci, ve které byl návrh přípravného výboru podán.

Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání místního referenda oznámení o době a místě konání místního referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obce více hlasovacích okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obce v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázky položené k rozhodnutí v místním referendu.

Obec, jehož zastupitelstvo místní referendum vyhlásilo, zajišťuje tisk hlasovacích lístků a jejich dodání tak, aby mohly být předány obcí nebo statutárním městem před zahájením hlasování všem okrskovým komisím.

Den konání místního referenda:

Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obce.

Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva obce.

Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb. 

Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba (občan ČR nebo cizinec), která má právo volit do zastupitelstva obce (dále jen "oprávněná osoba").

Překážkou, pro kterou se oprávněná osoba nemůže zúčastnit hlasování v místním referendu, je omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo výkon vojenské činné služby, neumožňuje-li účast v místním referendu plnění povinností z této služby vyplývajících. 

Splnění všech požadovaných náležitostí.

Dostavte se do hlasovací místnosti.

Městský úřad Český Brod

Kde: Městský úřad Český Brod, 
S kým: odbor vnitřních věcí, Český Brod, nám. Arnošta z Pardubic 56, 1.patro, číslo dveří 15, 16

Kdy: V úřední dny (pondělí a středa 8:00 – 11:00 a 12:00 – 17:00 hod.)

Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání místního referenda oznámení o době a místě konání místního referenda, a to způsobem v místě obvyklým. První zasedání okrskové komise svolá starosta obce tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování. První zasedání místní komise svolá starosta obce tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v místním referendu. Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16:00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v místním referendu na území obce, kde je přihlášena k trvalému pobytu, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro místní referendum a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi. Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení místního referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu, osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.

Tuto situaci není možné řešit zasláním žádosti elektronickou poštou.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č.150/2002 Sb., soudně řád správní, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 250/2016, o odpovědnosti za přestupky, ve znění pozdějších předpisů

• došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek,
• bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města, nebo
• bylo konáno místní referendum o věci, o níž místní referendum nelze konat; návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.

• oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou,
• fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou,
• fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.

Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zákon o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti obce.

Můžete se obrátit na Ministerstvo vnitra - odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování

Místní referendum je institutem přímé demokracie. Provádění místního referenda upravuje zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“). V místním referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti města.

Místní referendum se koná, jestliže

• se na tom usnese zastupitelstvo města
• přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo města rozhodne o jeho vyhlášení.

Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem 20% oprávněných osob.

Oprávněnou osobou je každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva města Český Brod a nejsou u ní překážky ve výkonu práva hlasovat v místním referendu podle § 4 zákona o místním referendu.

Přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně tři oprávněné osoby, nestanoví-li podmínky ustavení přípravného výboru zvláštní právní předpis (např. § 21 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů)

Podáním návrhu na konání místního referenda.

Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor Městskému úřadu Český Brod, který posoudí předložený návrh přípravného výboru.

Kde: Městský úřad Český Brod, 
S kým: odbor vnitřních věcí, Český Brod, nám. Arnošta z Pardubic 56, 1.patro, číslo dveří 15, 16

Kdy: V úřední dny (pondělí a středa 8:00 – 11:00 a 12:00 – 17:00 hod.).

Návrh je rovněž možné zaslat poštou nebo předat osobně na podatelně městského úřadu.

Návrh přípravného výboru musí obsahovat:

• označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje,
• znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
• odůvodnění návrhu,
• odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města,
• označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
• jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen "adresa") a jejich vlastnoruční podpisy.

Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy. Každý podpisový arch podpisové listiny musí obsahovat:

• označení území, na němž se má místní referendum konat,
• znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
• jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
• upozornění pro oprávněné osoby podporující konání místního referenda tohoto znění: "Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč."

Oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor městskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce. Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené zákonem o místním referendu nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, městský úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně městský úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru. V případě, že městský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání. Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.

Vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru

Zastupitelstvo města rozhodne po předložení bezvadného návrhu radou města na svém nejbližším zasedání usnesením:

• o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání,
• o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat.

Zastupitelstvo města neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení vyvěsí na úřední desce městského úřadu po dobu 15 dnů; usnesení zastupitelstva města se vyvěsí neprodleně po dobu 15 dnů na úřední desce města. Obdobně postupuje příslušné zastupitelstvo při vyhlášení místního referenda na základě rozhodnutí soudu.

Zastupitelstvo města může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání místního referenda trvá, zastupitelstvo města na svém nejbližším zasedání místní referendum vyhlásí. V této lhůtě nelze vykonat rozhodnutí zastupitelstva o navržené otázce bez vyhlášení místního referenda. Toto rozhodnutí pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům města rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném místním referendu.

Vyhlášení místního referenda z rozhodnutí zastupitelstva města:

Zastupitelstvo města může rozhodnout o konání místního referenda prostou většinou hlasů všech členů zastupitelstva města. V usnesení o vyhlášení místního referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d) zákona o místním referendu. Vyhlášením místního referenda ve městě se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva města o vyhlášení místního referenda na úřední desce městského úřadu po dobu 15 dnů.

Den konání místního referenda:

Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva města na úřední desce městského úřadu. Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva města, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva města.

Společné konání místního referenda:

Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány městskému úřadu. Zastupitelstvo města rozhodne, že místní referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.

Společně lze konat místní referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání místního referenda zastupitelstvo města.

Okrsková (místní) komise je kolektivní orgán, který zajišťuje přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků. Okrsková komise plní úkoly v hlasovacím okrsku; místní komise řídí hlasování v obci. Okrsková komise a místní komise jsou nejméně čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v místním referendu.

Tuto situaci není možné řešit zasláním žádosti elektronickou poštou.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č.150/2002 Sb., soudně řád správní, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, ve znění pozdějších předpisů

• došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek,
• bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města, nebo
• bylo konáno místní referendum o věci, o níž místní referendum nelze konat; návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.

• oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou,
• fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou,
• fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.

Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zákon o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti obce.

Shromažďovací právo je jedním ze základních práv a svobod. Shromáždění většinou slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Veřejným shromážděním se rozumí zejména schůze, průvody, konané na veřejných místech. Konání shromáždění podléhá oznamovací povinnosti.
Shromáždění lze konat, bylo-li shromáždění řádně oznámeno oprávněnou osobou a nebylo-li příslušným úřadem vyvěšeno na úřední desce tohoto úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu konání shromáždění. Rozhodnutí o zákazu musí být vyvěšeno do 3 dnů od okamžiku přijetí platného oznámení. Shromáždění nelze konat v blízkosti budov Parlamentu České republiky a to v místech vymezených v příloze zákona.

Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, nebo skupina osob, dále jen svolavatel.

Shromáždění musí svolavatel písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu s výjimkou:
a) shromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům, či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům;
b) shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele, nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání;
c) shromáždění konaných v obydlích;
d) shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách.

Veškeré podmínky a postupy pro oznámení shromáždění jsou dány

zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím v platném znění

Oznámením shromáždění:
Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň pět dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě.
Za právnickou osobu předloží oznámení ten, kdo jí v této věci zastupuje.
Oznámení může být předloženo též osobně v pracovní době podatelny Městského úřadu.  K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.
V oznámení musí svolavatel uvést:
a) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení; jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení;
b) předpokládaný počet účastníků shromáždění;
c) opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení;
d) má-li jít o průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení;
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného pobytu svolavatele, včetně telefonického nebo jiného kontaktu, případně adresy k zasílání informací elektronickou poštou /u právnické osoby její název a sídlo/ a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu toho, kdo ji  v této věci zastupuje, včetně telefonického nebo jiného kontaktu, případně adresy k zasílání informací elektronickou poštou;
f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu včetně telefonického nebo jiného kontaktu, případně adresy k zasílání informací elektronickou poštou toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele nebo skupiny osob.
Má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.
Neuvede-li svolavatel potřebné údaje nebo jsou-li uvedené údaje neúplné, nepřesné, nebo nepravdivé, nebo nepředloží-li svolavatel k oznámení souhlas majitele nebo uživatele pozemku mimo veřejné prostranství úřad na to svolavatele neprodleně upozorní.
Povinnost svolavatele oznámit shromáždění je splněna, jestliže vady oznámení byly odstraněny alespoň pět dnů před konáním shromáždění

Působnost ve věcech práva shromažďovacího vykonává:
a) obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
b) pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu,
c) krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu,
d) Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje. 

Kde: v případě shromáždění, konajícím se v územním obvodu města Český Brod na Městském úřadě Český Brod, odbor vnitřních věcí.
S kým: Mgr. Klára Uldrichová, MPA, nám. Arnošta z Pardubic 56, 1. patro, tel. 321 612 141, 731 519 149, e-mail uldrichova@cesbrod.cz
Kdy: Osobní předání oznámení v podatelně MěÚ, nám. Arnošta z Pardubic 56 v pracovní době podatelny.

Písemně: kdykoli, písemné oznámení adresovat MěÚ Český Brod, náměstí Husovo 70, 282 01 Český Brod.

Osobní doklad není třeba, pouze při osobním jednán občanský průkaz.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny. Platí se případně pouze za zábor veřejného prostranství. V případě potřeby záboru se spojte s odborem dopravy MěÚ.

Svolavatel: Shromáždění je nutno oznámit nejpozději pět dnů před konáním shromáždění.
Úřad: O zákazu shromáždění nebo době jeho ukončení rozhodne příslušný správní úřad bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. Není-li v této lhůtě vyvěšeno na úřední desce příslušného úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromáždění, lze shromáždění konat.

Oprávnění a povinnosti svolavatele:
Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc.
Výše uvedené oprávnění svolavatele zaniká, nebyla-li platně splněna oznamovací povinnost podle nebo bylo-li shromáždění zakázáno.
Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.
Svolavatel vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění.
Svolavatel je povinen:
a) poskytnout úřadu na jeho žádost součinnost nezbytnou k zajištění řádného průběhu shromáždění zejména plnit pokyny úřadu a Policie České republiky a splnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy;
b) zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let;
c) být přítomen na jim oznámeném shromáždění a řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;
d) dávat závazné pokyny pořadatelům;
e) dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován;
f) shromáždění ukončit.
Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.

Datová schránka: ID datové schránky Města Český Brod:    jgqbsve

elektronická podatelna má adresu: epodatelna@cesbrod.cz

Elektronické podání musí být zaručeno elektronickým podpisem.

Nemusí být zaručeno, pokud do 5 dnů bude potvrzeno písemně, nebo ústně do protokolu, nebo doručeno v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.

- usnesení předsednictva ČNR č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod
 - zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů 

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů

Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění, může svolavatel podat do 15 dnů od jeho vyvěšení na úřední desce žalobu u soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který rozhodnutí vydal (rozhodnutí musí být přiloženo, písemné vyhotovení rozhodnutí vydá úřad svolavateli na žádost). Soud rozhodne do 3 pracovních dnů.
Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění do 15 dnů podat žalobu u soudu. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo, nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem. Pro řízení se jinak přiměřeně použijí ustanovení soudního řádu správního.

Za přestupky proti právu shromažďovacímu lze uložit fyzické osobě pokutu podle konkrétního přestupku do 15.000 Kč. Přestupku proti právu shromažďovacímu se dopustí:
- ten, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno;
- svolavatel, nevydává-li přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromažďování;
- svolavatel, kterému se nepodařilo zjednat nápravu narušení pokojného průběhu shromáždění a který v této situaci nepožádá bez zbytečného odkladu o pomoc příslušný úřad Policii České republiky;
- ten, kdo neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinností;
- ten, kdo neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;
- účastník shromáždění, který má u sebe střelnou zbraň, výbušninu nebo pyrotechnický výrobek, nebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
- účastník shromáždění, který má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci;
- ten, kdo neoprávněně vnikne do shromáždění;
- ten, kdo nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;
- ten, kdo brání účastníkům, aby se pokojně rozešli;
- ten, kdo neoprávněně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího. 

Právnické sobě může být za porušení povinností dle § 14a zákona 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, v platném znění udělena pokuta až do 30.000 Kč.

Působnost úřadu
Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě, nebo v jinou dobu.
Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.

Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
b) dopouštět se násilí, nebo hrubé neslušnosti;
c) jinak porušovat ústavu a zákony.
Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,
b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.
Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.
Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů bezpečnosti či konání jiného shromáždění nebo z důvodu omezení dopravy a zásobování, jestliže svolavatel přijal návrh úřadu na změnu místa či doby konání shromáždění.
O zákazu shromáždění nebo době jeho ukončení rozhodne úřad bezodkladně, nejpozději však do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení.
Úřad písemné vyhotovení rozhodnutí vyvěsí na své úřední desce a rozhodnutí vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným obdobným způsobem; pokud se má shromáždění konat na území dvou nebo více obcí, úřad zajistí, aby jeho rozhodnutí bylo vyhlášeno v obcích, v nichž se shromáždění má konat. Pokud o to svolavatel požádá, zašle mu úřad současně s vyvěšením rozhodnutí na úřední desce písemné vyhotovení na vědomí. Vyvěšením na úřední desce je rozhodnutí oznámeno a svolavateli doručeno. Na žádost svolavatele mu úřad vydá písemné vyhotovení rozhodnutí. Pokud úřad ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nevyvěsí písemné vyhotovení rozhodnutí na své úřední desce, může svolavatel shromáždění uspořádat.
Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění nebo době jeho ukončení může svolavatel do 15 dnů od doručení podat opravný prostředek u soudu, k němuž přiloží písemné vyhotovení rozhodnutí. Pro řízení platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů. Opravný prostředek nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do tří dnů. Rozhodnutí zruší, jestliže nebyly dány důvody k zákazu shromáždění. Svolavatel je pak oprávněn shromáždění uspořádat podle původního oznámení nebo později tak, aby shromáždění bylo uskutečněno do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu. Jestliže shromáždění uspořádá v pozdější době, vyrozumí o tom úřad nejpozději 1 den před konáním shromáždění.
Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv bylo zakázáno, zástupce úřadu vyzve svolavatele, aby shromáždění neprodleně ukončil. Pokud svolavatel neučiní účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, sdělí zástupce úřadu účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno a vyzve je, aby se pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a upozornění na následky neuposlechnutí této výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci shromáždění mohli seznámit.
Za nepřítomnosti zástupce úřadu může shromáždění rozpustit i příslušník Policie České republiky.
Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno, bude rozpuštěno, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz. To platí i pro shromáždění, která nebyla svolána.

Odpovědnost svolavatelů za přestupek není dotčena, i když shromáždění nebylo rozpuštěno.
Shromáždění je rozpuštěno i tehdy, jestliže shromáždění konané ve večerních hodinách

pokračuje i po stanovené době ukončení.
Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz z důvodů:
a) popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů,
b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti,
c) jinak porušovat ústavu a zákony,
nebo pokud mají účastníci shromáždění u sebe střelné zbraně nebo výbušniny či jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví a lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím nebo mají-li obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.
Shromáždění může zástupce úřadu rozpustit, jestliže účastníci shromáždění páchají trestné činy a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem, zejména zákrokem proti jednotlivým pachatelům. V nepřítomnosti zástupce úřadu tak může učinit příslušník Policie České republiky

Klára Uldrichová, MPA, vedoucí odboru vnitřních věcí